Tak jste to konečně zkusili. S nadšením jste vytvořili první sensory box. Vítězoslavně a s pocitem obrovské pýchy ho dáte svému dítěti a…
A Vaše dítě koukne do boxu, prohrábne se v něm, a pak odchází hrát si s něčím jiným.
Ach to zklamání a zlost, že jste s tím ztráceli vůbec čas. Zařeknutí se, že na to kašlete a nic takového už nikdy dělat nebudete.
Nedivím se. Také to znám. Ta naše zlatíčka nás někdy zkrátka dokážou potrápit 😊
Kde se stala chyba a co s tím? Pojďme se na to podívat.
Pokud svému dítěti představujete sensory box poprvé (inspiraci najdete např. zde), měli byste dodržet několik zásad, abyste předešli zklamání, že dítě o box nejeví zájem.
Co tedy dělat, když už vidíte, že dítě box nezaujal?
Platí důležité pravidlo – dítě nenuťte do hraní. Sensory Play má být především zábava.
Než to však s konkrétním boxem vzdáte, vyzkoušejte např.:
Může se stát, že se Vaše dítě zkrátka bojí uvnitř boxu něco „zničit“ (vysypat jinam apod.), pokud je zvyklé, že je napomínané, že se to nesmí. To platí především s boxy typu minisvět (ukázku najdete tady a tady), kde je všechno na začátku hezky vyrovnané.
V tom případě musíte postupně pracovat na pravidle, že uvnitř boxu je dovoleno dělat nepořádek, mimo něj už ne – sami to dítěti ukažte.
Jestliže ani jedno z nabízených řešení nefunguje, nezoufejte. Některé děti si na nový způsob hraní potřebují zvykat maličko delší dobu.
Pokud dítě konkrétní box nezaujal dnes, můžete to zkusit třeba za pár dní znovu.
Nezapomínejte, že každé dítě je jiné. Co jedno přijme s nadšením, druhé absolutně nezajímá. 😊
A je to v pořádku.