Příliš mnoho hraček… nebo ne?

Uf, povedlo se, dítě spí. Pomalu se plížíte z pokoje, když vtom šlápnete na nějakou zatoulanou hračku (nedejbože kostičku lega, au :-D).  V duchu nadáváte nad tou hromadou hraček v dětském pokoji a slibujete si, že je hned zítra přeberete a ty rozbité, nebo nepotřebné dáte pryč.

Jenže druhý den na to buď zapomenete, nebo v tom mateřském shonu nemáte zrovna čas. Ani ten další den, ani další… a tak pořád dokola. Mezitím kupa hraček roste. A vy stále častěji dítěti říkáte: „Vždyť máš tolik hraček, běž si s nimi hrát, já teď zrovna nemám čas, musím vařit/žehlit/uklidit“ atd.

Určitě to znáte.

Jenže Vaše dítě se stejně nudí, o hračky už nejeví zájem. Proč?

Paradox blahobytu

Chci pro své dítě to nejlepší. 

Samozřejmě. To chce asi každá maminka. Bohužel si často neuvědomujeme, že hračkami můžeme děti snadno zahltit.

Každý určitě někdy slyšel vyprávět své rodiče nebo prarodiče o jejich oblíbených hračkách. Zamyslete se, kolik jich měli? Děda často vzpomínal na cvrnkací kuličky, nebo točící se káču. Babička zase na oblíbenou dřevěnou panenku. To bylo vše. Víc hraček většinou tehdy ani neměli.

Právě proto si však k těm hračkách vytvořili citový vztah, vážili si toho, že nějakou hračku mají a vryla se jim do paměti.

• Pokud má dítě příliš mnoho hraček, ztrácí o nich přehled - je z toho ve stresu.
• Nevytvoří si k nim žádný citový vztah.
• Hraček si neváží.

Dítě je tedy přehlcené, ve stresu. Což jistě není ideální stav na nějaké radostné a smysluplné hraní… pak si nedokáže vybrat jednu hračku, nebo u žádné dlouho nevydrží.

Proč se doma hromadí hračky?

Nejčastější příčiny, proč máme doma moc hraček, jsou tyto následující:

1. Dárky – Neustále se nabízí příležitost koupit další dárky k narozeninám, svátkům, od prarodičů, od návštěv apod.
2. Kompenzace – Někteří rodiče také kupují dárky proto, že oni jako děti nedostali, co chtěli. Svým dětem to tedy chtějí vynahradit, aby netrpěly tak, jak si to sami pamatují.
3. Obliba – Nebo se může stát, že jste byli někde na návštěvě, v zábavním centru atd. a Vaše dítě si tam oblíbilo nějakou hračku. Vy pak urputně hledáte a sháníte tu stejnou hračku, abyste dítěti udělali radost, když se mu tolik líbila.
4. Doporučení – Nebo Vám nějakou hračku někdo doporučil a spousta lidí okolo si ji chválila, tak ji chcete také vyzkoušet a doufáte, že dokáže Vaše dítě na nějaký čas zabavit.
5. Davový efekt – Dalším důvodem je třeba fakt, že se necháte strhnout davem a když nějakou hračku vidíte na internetu v těch dokonale vystajlovaných pokojíčcích, musíte ji mít pro své děti také 🙂

No nejste v tom sami, i u nás doma se někdy ocitly hračky ze všech výše zmíněných důvodů 🙂 Až jsem si jednoho dne řekla DOST. Takhle to nechci.

Postupně jsem si vypracovala systém, jak s hračkami zacházet tak, aby z toho měli naši kluci maximální užitek. Také jsem i díky tomu začala se Sensory Play, inspirovat se můžete i Vy zde.

Celkově jsem o hračkách pro kluky více přemýšlela a  mnohem častěji jsem nabízela tzv. open-ended hračky, tedy hračky pro hru s otevřeným koncem, u které záleží čistě na dítěti, jak si s nimi bude hrát. Takové hračky nemají jen jednu předem danou funkci.

Co můžete vyzkoušet – 5 tipů

Už víte, jaký efekt může mít příliš mnoho hraček na dítě. Pojďme si tedy rozebrat možnosti, které se nabízejí, abyste se těm negativním následkům vyhnuli.

1. Třídění

Bohužel, třídění se nedá vyhnout. Starší děti do přebírání hraček můžete zapojit. Nepotřebné hračky v dobrém stavu zkuste dát třeba na charitu apod.

U nás moc dobře funguje metoda, kdy zhruba polovinu hraček každý měsíc vyměním za jiné hračky a knížky, které máme doma schované v krabici. Syn má tak neustále nové podněty, často si znovu začne hrát i s hračkami, o které předtím postupně ztratil zájem. Určitě to vyzkoušejte.

Také čas od času měňte hračky podle toho, jak staré je Vaše dítě a co ho zrovna nejvíce zajímá.

2. Limit na dárky 

Zkuste si dát nějaký limit na dárky v podobě hraček (především o Vánocích).  Prarodičům a návštěvám můžete taktně naznačit, co doma vážně nechcete. Pokud někdo trvá na tom, že chce dítěti něco donést, proč by mu nemohli dát třeba oblíbené ovoce?

3. NE impulzivnímu nakupování hraček

Toto je opravdu strašák, kterému se zkuste vyhnout. To, že se nějaká hračka dítěti na návštěvě líbila, ještě přece neznamená, že ji musíte mít hned doma. Často se stane, že jakmile hračku domů koupíte, dítě o ni ztratí zájem. Proč? Protože ho zajímala jen z důvodu, že ji tehdy vidělo poprvé 🙂

4. Nákup s rozmyslem

Než nějakou novou hračku pořídíte, zamyslete se. Opravdu je tohle to, co musíte mít doma? Kolik hraček stejného typu už Vaše dítě doma má (např. autíček, panenek apod.)?

5. Pravidlo 5 minut

Kdysi jsem se dočetla, že je skvělé zavést doma při uklízení hraček pravidlo 5 minut.  V čem spočívá?

Dítě by mělo mít jen tolik hraček, aby bylo schopné je uklidit do 5 minut.

Jak byste dopadli u Vás doma, stihly by to děti? 🙂 U nás zatím uklízím hračky hlavně já se synovou pomocí, ale do 5 minut tedy ještě stíhám. 😀

Hraní není jen o hračkách

Považuji za důležité zmínit, že existují různé typy dětské hry. Ta s hračkami je pouze jeden z nich.

Nikdy nezapomeňte, že neméně důležitá je i hra motorická – tedy všemožný pohyb, kterého by dítě mělo mít dostatek úměrně svému věku (a bohužel to tak většinou není).

Obrovský přínos pro vývoj dětí má i hra sociální, tedy typ, kdy si děti hrají „na něco“ (na kovboje, princezny aj.).

I tyto typy byste měli u svých dětí podporovat a ne lpět pouze na hračkách, které (většinou podle nejrůznějších reklam) Vaše děti rozvíjí jen intelektuálně.

Inspiraci na hraní, které rozvíjí motoriku a smysly najdete tady. 🙂